Nejlepší fotografie je dobře uchovaná vzpomínka. Nevybledne, nezapadne, neztratí se, ale nelze ji sdílet, rozmnožit, není plně předatelná. Proto se leckdy spokojíme s tuctovou pohlednicí, abychom svým blízkým mohli předat aspoň vnější slupku, pod níž vidíme dužninu i jádro svého minulého osobního prožitku. I banální pohlednice s odstupem času nabývají kouzlo vlastních i cizích vzpomínek […]
Villa Cipressi je jednou z mnoha elegantních vil na březích jezera Como a její zahrady jsou typickou ukázkou zdejšího stylu a vegetace – terasy ve svažitém terénu s vyhlídkami na jezero, romantická zákoutí a odpočívadla, bohatá výsadba oleandrů, šácholanů, tamaryšků, pnoucích lián (vistárie, trubače, loubince) a dalších teplomilných rostlin (kalokvět, dasylirion, šáchor, marhaník). Zahradě dominují […]
Posílání pohlednic z navštívených míst bývalo až donedávna téměř povinnou součástí každého výletu. Dnes si lidé posílají MMS zprávy nebo maily s obrazovými přílohami, dávají fotky na Facebook. Radost z dopisnice v poštovní schránce je stále vzácnější, ale kouzlo hledání ztraceného času stále zůstává…
V zahradě přirozeně probíhá neustálý proces vzniku a zániku, rozkladu a obnovy. Skoro v každé zahradě rostou jedovaté rostliny, které zabíjejí. A v některých literárních a filmových zahradách a parcích se dějí zločiny. Ať už člověk sejde z tohoto světa jakoukoli smrtí, stejně vždy skončí v zahradě mrtvých – na hřbitově.
Voda je duše zahrady. Vdechuje jí život a oživuje její řád. Propojuje všechny její prvky. S vodou, nejen v zahradě, však bývají potíže. Buď je jí málo, nebo hodně. Když se zahradou prožene povodeň, vyvrátí z kořenů stromy a keře, květiny zaplaví bahnem a zkalí jezírka a fontány. V suchu je zahradu obtížné uzalévat, živořící rostliny jsou přivyklé na větší vláhu, vodní díla postrádají účel a smysl. Klíčem je zdravé vodní hospodářství a vodní systém.
Sochařka Niki de Saint-Phalle vytvořila z keramických a skleněných mozaik a zrcátek sochy představující jednotlivé karty velké arkány tarotu. Kruhová arkáda, fontány, vyhlídky do krajiny, meditační zákoutí, kaplička věnovaná sochařčinu zesnulému muži Jeanu Tinguelymu, sochařčin atelier v nitru sochy Císařovny.
Jste-li ve Florencii jen na skok a váháte, které z četných památek dát přednost, určitě se rozhodněte pro zahradu Boboli, která se rozkládá v historickém centru města vedle paláce Pittiů. Po prohlídce palácové galerie či nedaleké galerie Uffizi zahrada skýtá osvěživý odpočinek spojený s pohledem na skvosty renesanční a barokní zahradní architektury.
Alžběta Bavorská, zvaná Sissi, choť císaře Františka Josefa, velmi ráda cestovala. Přestože údajně prohlásila, že by nechtěla být ani v ráji, kdyby věděla, že tam musí zůstat navždy a nesmí odjet, na místa, která si oblíbila, se ráda vracela.
Olivovníky, cypřiše, vinice – tento triumvirát odnepaměti vládne toskánské krajině, v níž se v průběhu staletí vystřídalo mnoho mocných vládců, kteří zde zbudovali nádherná města a impozantní vily. Tato oblast vždy přitahovala vynikající architekty, sochaře, malíře, básníky a spisovatele, v moderní době také filmaře a fotografy.
„Nádherný ostrov“ — komplex terasových zahrad u boromejského paláce na ostrově uprostřed jezera Lago Maggiore — nabízí koncentrovanou barokní nádheru, drama a extravaganci, vyhlídky do okolní krajiny přes vody jezera jako z lodní paluby. Vodní divadlo, oranžerie, balustrády, sochy, bílí pávi, to vše obklopeno bujnou vegetací s pozoruhodnými botanickými exempláři a zasazeno do formálního rámce […]