Největší římskou nekropoli, která se původně nacházela za branami Arles a sloužila jako hřbitov až do středověku, časem částečně pohltilo industrializované město, proťal ji vodní kanál i železnice. Dodnes si však zachovala tajemné kouzlo, které nejsilněji působí ve slavné topolové aleji lemované sarkofágy, jež se v pozdějších dobách stala oblíbeným místem mileneckých procházek. Vládne tu […]
Oblasti - Francie
Espace van Gogh, Arles
Zahrada na arkádovém nádvoří bývalé nemocnice v centru Arles je příjemnou oázou v horku či za větru a jednou ze zastávek na cestě po stopách Vincenta van Gogha. Je paprskovitě uspořádána kolem centrálního jezírka s fontánou a osázena přesně podle van Goghova obrazu, který zde namaloval v dubnu 1889, nedlouho před odchodem z Arles do […]
Druhé hledání ztraceného času v zahradách
Nejlepší fotografie je dobře uchovaná vzpomínka. Nevybledne, nezapadne, neztratí se, ale nelze ji sdílet, rozmnožit, není plně předatelná. Proto se leckdy spokojíme s tuctovou pohlednicí, abychom svým blízkým mohli předat aspoň vnější slupku, pod níž vidíme dužninu i jádro svého minulého osobního prožitku. I banální pohlednice s odstupem času nabývají kouzlo vlastních i cizích vzpomínek […]
Jardin de l’Alchimiste
V roce 1997, na popud manželů Larouzierových, nových majitelů provensálského renesančního sídla Mas de la Brune postaveného podle alchymistických principů, vytvořili významní francouzští zahradní architekti Arnaud Maurieres a Eric Ossart zahradu, která přetváří tradiční zahradní architektonické prvky v současném duchu a zároveň symbolizuje alchymistické Velké dílo. Je rozdělena na tři části: vstupní hlošinové bludiště ve […]
Hledání ztraceného času v zahradách
Posílání pohlednic z navštívených míst bývalo až donedávna téměř povinnou součástí každého výletu. Dnes si lidé posílají MMS zprávy nebo maily s obrazovými přílohami, dávají fotky na Facebook. Radost z dopisnice v poštovní schránce je stále vzácnější, ale kouzlo hledání ztraceného času stále zůstává…
Smrt v zahradách
V zahradě přirozeně probíhá neustálý proces vzniku a zániku, rozkladu a obnovy. Skoro v každé zahradě rostou jedovaté rostliny, které zabíjejí. A v některých literárních a filmových zahradách a parcích se dějí zločiny. Ať už člověk sejde z tohoto světa jakoukoli smrtí, stejně vždy skončí v zahradě mrtvých – na hřbitově.
Saint-Paul de Mausole
Bývalý románský klášter poblíž někdejšího antického města Glanum na úpatí Alpil byl počátkem 19. století přeměněn v psychiatrický ústav. V letech 1889 až 1890 zde před svou tragickou smrtí pobýval Vincent van Gogh a vytvořil zde sérii obrazů a kreseb inspirovaných místní krajinou a rostlinstvem, do níž se mimo jiné řadí také slavný obraz Hvězdná […]
Zahrada jako obraz
Některé obrazy nás tak přitahují svou atmosférou, že si přejeme, abychom do nich mohli vstoupit. Většinou je to nemožné – exotické krajiny jsou příliš vzdálené, ty blízké jsou změněny k nepoznání, lidé z obrazů jsou dávno mrtví. Překvapivě však můžeme vstoupit do obrazů malíře, který nejsugestivněji zachytil smyslový svět barev, impresionisty Claude Moneta (1840—1926).
Bloudění zelení
Labyrint a bludiště. Tato slova bývají zaměnitelná, ale přísně vzato, jejich význam se liší. Labyrint je jednosměrný, nelze v něm zabloudit. Jedna cesta se přibližuje ke středu a vzdaluje se od něj, ale nakonec k němu dovede. Bludiště má spoustu falešných odboček a slepých uliček, a může se stát, že ke středu nikdy nedojdete. Nebo dojdete, ale nedostanete se ven.
Trpaslíkům vstup zakázán?
Zahradní výstavy rostou po celé Evropě jako houby po dešti. Tradičně se těší oblibě ve Velké Británii, ale pozadu nezůstává ani Francie a poslední dobou Itálie, Německo a Rakousko. U nás na výstavu zaměřenou výhradně na trendy v oblasti zahradní architektury a zahradnictví zatím ještě čekáme.
