Zahrada obklopující vilu ve stylu italských renesančních staveb Andrey Palladia je jednou z prvních realizací krajinářské zahrady v duchu arkádského ideálu a idejí o přirozeném řádu přírody a bývá považována za „kolébku anglického krajinářského stylu“. Lord Burlington a William Kent se při tvorbě zahrad v letech 1717 až 1736 inspirovali antikou a renesancí. Značně rozvolnili přísný řád geometrických zahrad, volně rozmístili vodní prvky a symbolické stavby, zelené plochy a terénní vlnu, avšak v některých částech zachovali symetrický řád, naříklad u tzv. exedry, půlkruhu ze stříhaných tisů, který tvoří pozadí pro pravidelně rozmístěné sochy, nebo v pomerančovníkové zahradě. Pravidelná italská zahrada byla založen až počátkem 19. století.
