Nejlepší fotografie je dobře uchovaná vzpomínka. Nevybledne, nezapadne, neztratí se, ale nelze ji sdílet, rozmnožit, není plně předatelná. Proto se leckdy spokojíme s tuctovou pohlednicí, abychom svým blízkým mohli předat aspoň vnější slupku, pod níž vidíme dužninu i jádro svého minulého osobního prožitku. I banální pohlednice s odstupem času nabývají kouzlo vlastních i cizích vzpomínek […]
Labyrint a bludiště. Tato slova bývají zaměnitelná, ale přísně vzato, jejich význam se liší. Labyrint je jednosměrný, nelze v něm zabloudit. Jedna cesta se přibližuje ke středu a vzdaluje se od něj, ale nakonec k němu dovede. Bludiště má spoustu falešných odboček a slepých uliček, a může se stát, že ke středu nikdy nedojdete. Nebo dojdete, ale nedostanete se ven.
Veřejná zahrada, která je součástí slavné pařížské osy od Vítězného oblouku k Louvru. Významné sochy, oranžerie, muzeum Jeu de Paume.
Zahrada v centru Paříže, ztvárněna v mnoha literárních, filmových a výtvarných dílech, proslavena především fontánou Medicejských a řadou soch slavných historických postav.
První významná realizace slavného francouzského zahradního architekta André Le Notrea – ikony francouzského barokního stylu, který se rozšířil po celé Evropě – nese všechny významné prvky: práci s perspektivou, symetrické členění, parter s broderiemi, stříhané keře, velkolepé fontány, sochy a vodní kanál i návaznost na okolní krajinu.