Bylinková obec Mutišov je součástí česko-rakouského projektu přírodních zahrad, které splňují přísné podmínky ekologického zahradničení. Předzahrádky domů i obecní plochy jsou upraveny jako tematické zahrady – astrologická, kouzelnická, barvířská, mariánská, medonosná bylinky do kuchyně a pro kosmetiku a další. Přírodní zahrada Bochníčkových je ukázkou ekologického pěstování zeleniny, ovoce i okrasných rostlin.
Trojská botanická zahrada má malebnou polohu na pozemcích nad Trojským zámkem, odkud se otevírají pohledy na okolní vinice, zámeckou zahradu a panorama Prahy. Procházka po členitém terénu nabízí udržované rostlinné sbírky i tematickou (asijskou) zahradu. Unikátní tropický skleník Fata Morgana.
V zahradě u domu, v němž Karel Čapek a Olga Scheinpflugová žili v letech 1935 až 1938, přetrvává skalka a navazující pergola. V zimní zahradě domu je část expozice věnována Čapkovu zájmu o zahradu a zahradničení.
Labyrint a bludiště. Tato slova bývají zaměnitelná, ale přísně vzato, jejich význam se liší. Labyrint je jednosměrný, nelze v něm zabloudit. Jedna cesta se přibližuje ke středu a vzdaluje se od něj, ale nakonec k němu dovede. Bludiště má spoustu falešných odboček a slepých uliček, a může se stát, že ke středu nikdy nedojdete. Nebo dojdete, ale nedostanete se ven.
„Kdo nyní užívá mých staveb, mých sadů, mých zahrad? Já ne, ba ani mí příbuzní: jen cizí hosté, zvědavci, neklidní pocestní,“ napsal Johann Wolfgang Goethe v románu Spříznění volbou. Pokud zahrady v původně zamýšlené podobě přetrvají více než dvě stě let po smrti svého tvůrce a stále do nich přijíždějí návštěvníci, je to celkem potěšující bilance… Znamená to, že přes dvě stě let se o zahrady starali lidé, kterým záleželo na tom, aby je zachovali pro další generace.
Unikátní barokní krajinný komplex s plastikami z dílny Matyáše Bernarda Brauna vznikl pro hraběte Františka Antonína Šporka v letech 1717 až 1738 v blízkosti klášterního a lázeňského areálu Kuks. Z původní úpravy areálu pousteven obklopených okrasnými a bylinářskými zahradami s fontánami a z bohaté polychromované sochařské a malířské výzdoby dnes zbylo pouze torzo Braunových soch […]
Součástí zámeckého parku z počátku 19. století je jezírko, skleník a růžová zahrada s fontánou. Na jihu i na severu park plynule přechází do volného lesního porostu. Dominantou jižní části je empírový lovecký pavilon, na severu na park navazuje malebné Babiččino údolí s historickými stavbami upomínajícími na dílo Boženy Němcové Babička, které se zde odehrává, […]
V areálu zámeckého krajinářského parku z 19. století je citlivě umístěn soubor deseti labyrintů a bludišť (labyrintárium) podle projektu Adriana Fishera, včetně unikátního světelného labyrintu na zámeckém nádvoří.
Z udržované zahrady se za pár let stane džungle. Bez ohleduplné péče o slabší jedince začne platit přírodní zákon o přežití silnějšího, zahradní struktury bez údržby postupně podléhají entropii. Některé zahrady nakonec zmizí úplně, nejprve ještě žijí ve vzpomínkách pamětníků, ale s jejich odchodem zanikají.
Barokní klášterní zahrada byla založena ještě před vznikem klášterního komplexu, jenž je součástí rozsáhlé symetrické a osově rozložené úpravy okolní krajiny, pojaté v duchu barokních kontrastů světského a duchovního života. V pravidelné zahradě s pavilonem jsou rozmístěny plastiky Múz od vlámského sochaře Bartholomea Zwengse a mohutná socha Křesťanského bojovníka od Matyáše Brauna, jehož jedinečný figurální […]