Největší římskou nekropoli, která se původně nacházela za branami Arles a sloužila jako hřbitov až do středověku, časem částečně pohltilo industrializované město, proťal ji vodní kanál i železnice. Dodnes si však zachovala tajemné kouzlo, které nejsilněji působí ve slavné topolové aleji lemované sarkofágy, jež se v pozdějších dobách stala oblíbeným místem mileneckých procházek. Vládne tu […]
Alhambra a Generalife, středověké paláce a zahrady maurských panovníků tvoří dominantu Granady. Geometrické uspořádání palácových zahrad kontrastuje s okolní hornatou krajinou, chladivý vodní prvek (četné fontány, nádrže a kanály) je silným protikladem k místnímu suchému a horkému klimatu. Přestože zahrady obou paláců prošly v průběhu staletí devastací i úpravami a ve 20. století zásadní rekonstrukcí, […]
Nejlepší fotografie je dobře uchovaná vzpomínka. Nevybledne, nezapadne, neztratí se, ale nelze ji sdílet, rozmnožit, není plně předatelná. Proto se leckdy spokojíme s tuctovou pohlednicí, abychom svým blízkým mohli předat aspoň vnější slupku, pod níž vidíme dužninu i jádro svého minulého osobního prožitku. I banální pohlednice s odstupem času nabývají kouzlo vlastních i cizích vzpomínek […]
Jste-li ve Florencii jen na skok a váháte, které z četných památek dát přednost, určitě se rozhodněte pro zahradu Boboli, která se rozkládá v historickém centru města vedle paláce Pittiů. Po prohlídce palácové galerie či nedaleké galerie Uffizi zahrada skýtá osvěživý odpočinek spojený s pohledem na skvosty renesanční a barokní zahradní architektury.
Zámecká zahrada v Pillnitzu na východním okraji Drážďan je spojena se dvěma dámami. Obě ji proslavily a ovlivnily její charakter. Jedna z nich zde žila jen několik let, zatímco druhá se zde trvale usídlila a okouzluje svou krásou už více než dvě století. Od konce února do začátku dubna zde každoročně kvete slavná kamélie.
„Kdo nyní užívá mých staveb, mých sadů, mých zahrad? Já ne, ba ani mí příbuzní: jen cizí hosté, zvědavci, neklidní pocestní,“ napsal Johann Wolfgang Goethe v románu Spříznění volbou. Pokud zahrady v původně zamýšlené podobě přetrvají více než dvě stě let po smrti svého tvůrce a stále do nich přijíždějí návštěvníci, je to celkem potěšující bilance… Znamená to, že přes dvě stě let se o zahrady starali lidé, kterým záleželo na tom, aby je zachovali pro další generace.
Novou postupimskou zahradu v duchu dobových ideálů návratu k přírodě nechal v letech 1786 až 1791 vybudovat Fridrich Vilém II. mezi břehy dvou jezer. Architektonicku dominantou je Mramorový palác na břehu jezera, další zahradní stavby (oranžerie, pyramida) nesou zednářskou a alchymistickou symboliku. Některé významnější stavby jsou obklopeny formálními květinovými zahradami, které kontrastují s celkovým přírodním […]
Zahrady klasicistního paláce Charlottenhof plynule navazují na zahradní areál Sanssouci. Pečlivě zrekonstruovaná (1997) a udržovaná růžová zahrada, terasa s fontánou, kaštanový háj s bustami římských a německých básníků. Jako součást postupimsko-berlínského zahradního komplexu se řadí na seznam světových památek UNESCO.
Pseudotudorovský zámek Cecilienhof je součástí Nové zahrady (Neuer Garten). V posledních letech monarchie jej nechal postavit císař Vilém II. pro svého syna, korunního prince Viléma a jeho snoubenku Cecilii. S exteriérem ladí historizující zahrady se stříhanými keři a bohatou květinovou výsadbou. Na jejich vzniku se podílel významný německý zahradní architekt a perenář Karl Foerster. Připomínkou […]
Rozsáhlý zahradní areál, na nějž plynule navazuje postupimská botanická zahrada, park Charlottenhof a zahrady Nového paláce (Neues Palais), původně nechal vybudovat Fridrich II. Veliký. Jádrem zahrady je terasovitá vinice, k dalším významným prvkům patří rozlehlá oranžerie, sicilská, severská a holandská zahrada, pruské Marly a římské lázně. Sanssouci a postupimsko-berlínský zahradní komplex je na seznamu světových […]