Při pohledu na suchá semínka se místo rozkvetlých luk či zahrad vybaví spíše cosi neživého – strukturou i barvou často připomínají písek, štěrk či drobné kamení a jen stěží si lze představit ohromný potenciál rozmanitosti, která se v nich skrývá. Informace o minulosti a pro budoucnost, zachování rodu, geniální plán na přežití.
Ostrovní zahrada uprostřed Postupimi vznikla podle návrhu Karla Foerstera za spolupráce dalších významných osobností německé zahradní architektury. Současná podoba je po rekonstrukci z roku 2001. Kvetoucí oáza s rozmanitou výsadbou trvalek, keřů a travin, včetně proslavených Foersterových kultivarů ostrožek, aster a plamenek, s 25 moderními plastikami z let 1949 až 2003, vodní zahradou, růžovou pergolou […]
Na půdorysu původní barokní zámecké zahrady v roce 1990 vznikl projekt pro zachování diverzity domácích i cizokrajných jedlých rostlin. Kulinářská zahrada pravidelně uspořádaná podle centrální osy mezi zámkem a zahradním pavilonem je udržovaná na ekologických principech a po celé vegetační období nabízí tvarovou, barevnou i chuťovou rozmanitost a bohatou nabídku rostlin a semen ke koupi.
Opuštěné „středověké Pompeje“ – vesnice Ninfa, zasazená do dramatické krajiny hor a jezer, tvoří rámec rozlehlé zahrady v italsko-anglickém stylu, kterou ve 20. století vytvořily tři generace šlechtického rodu Caetaniů. Jedinečné klimatické podmínky umožňují pěstování nezvyklých kombinací rostlin z celého světa v romantickém prostředí ruin. K zahradě přiléhá formálně komponovaná citrusová zahrada z 18. století, […]
V srdci přímořského ligurského letoviska Chiavari se nachází terasová botanická zahrada s romantickou vilou, jezírky, altány s vyhlídkami, umělými jeskyněmi a spoustou exotických rostlin, částečně dovezených začátkem 20. století z Jižní Ameriky původními argentinskými majiteli.
Rozsáhlý zahradní komplex, v 90. letech 20. století díky úsilí Tima Smita zachráněný před zkázou a zapomněním. Různé zahradní prvky – od zahrady italského typu přes užitkové zahrady a skleníky až po subtropickou „džungli“. Zakonzervovaný stav zahradního nářadí, techniky a zázemí z období kolem první světové války, kdy zahradníci narukovali do armády.
Zahradě u vily vídeňského secesního architekta Otto Wagnera dominuje nymfeum s pestrobarevnými mozaikami, sochami a zdobným pavilonem od Ernsta Fuchse. Na zahradu se stříhanými keři volně navazuje svažitý park. Ve vile sídlí soukromé muzeum malíře Ernsta Fuchse.
„Poslední anglický hrad“ (postaven v letech 1911—1930) s vyhlídkami na Dartmoorský národní park. Architekt stavby sir Edwin Lutyens se podílel i na návrhu zahrady ve stylu Hnutí uměleckých řemesel (Arts and Crafts Movement) společně se svou dlouholetou spolupracovnicí Gertrude Jekyll. Zahrada s růžemi, klikatými cestičkami a květinovými záhony s volnou, ale barevně sladěnou výsadbou; aromatická […]
Původní krajinářský park byl částečně přeměněn v japonskou zahradu; zásluhou několika generací rodu šlechtitelů Seidelových zde v 19. století vznikla unikátní botanická sbírka s rozsáhlými kolekcemi kamélií, azalek, břečťanů a hortenzií. Brzy na jaře se zde každoročně koná výstava kamelií, v průběhu roku další sezonní výstavy.
Proměnlivé struktury a tvary rostlin v zahradě významné britské sochařky Barbary Hepworth v průběhu celého roku vizuálně komunikují s plastikami. Osobitá atmosféra zahrady a ateliéru v přímořském letovisku St. Ives, kde umělkyně žila, tvořila a nešťastnou náhodou zemřela.