Svěží srdce Florencie
Jste-li ve Florencii jen na skok a váháte, které z četných památek dát přednost, určitě se rozhodněte pro zahradu Boboli, která se rozkládá v historickém centru města vedle paláce Pittiů. Po prohlídce palácové galerie či nedaleké galerie Uffizi zahrada skýtá osvěživý odpočinek spojený s pohledem na skvosty renesanční a barokní zahradní architektury.
Po stopách Sissi
Alžběta Bavorská, zvaná Sissi, choť císaře Františka Josefa, velmi ráda cestovala. Přestože údajně prohlásila, že by nechtěla být ani v ráji, kdyby věděla, že tam musí zůstat navždy a nesmí odjet, na místa, která si oblíbila, se ráda vracela.
Cizinci u nás doma
Dnes už jen málokterá zahrada obsahuje výhradně domácí, původní druhy rostlin. Ve většině zahrad se zabydleli i „cizinci“, kteří se aklimatizovali na nové podmínky. Jejich prvním novým bydlištěm se obvykle staly botanické zahrady, odkud se tyto zprvu vzácné rostliny postupně rozšířily do sídel aristokracie, honosných vil buržoazie a nakonec do obyčejných předměstských či venkovských zahrádek.
Toskánské zahrady
Olivovníky, cypřiše, vinice – tento triumvirát odnepaměti vládne toskánské krajině, v níž se v průběhu staletí vystřídalo mnoho mocných vládců, kteří zde zbudovali nádherná města a impozantní vily. Tato oblast vždy přitahovala vynikající architekty, sochaře, malíře, básníky a spisovatele, v moderní době také filmaře a fotografy.
Legenda s mnoha pokoji
„Sissinghurst ještě nikdy nevypadal krásněji,“ napsal v roce 1937 Harold Nicolson své ženě Vitě Sackville-West. „…Tvůj jedinečný vkus zahradě vtiskl nezaměnitelnou pečeť tvé osobnosti.“
Skleníkový efekt
„…skleněná střecha skleníku s palmami zářila, jako by tu byl na slunci otevřen celý trh plný lesklých zelených deštníků…“ Tak popisuje Virginia Woolfová věhlasný palmový skleník v povídce „Zahrady v Kew“. Skleníky jsou vždy výraznou dominantou jakékoli zahrady. Když vstoupíme dovnitř, rázem se ocitneme ve světě exotiky, nevšedních tvarů a nečekaných vůní.
