Velkolepá barevnost podzimních pláten v zimě ustoupila úsporným prostředkům grafiky. V zahradách osázených opadavými stromy, keři či trvalkami na bílém pozadí vynikají kontrasty s černou, odstíny šedi a sépie, a barevně nenápadná, ale tvarově výrazná a různorodá plodenství. Zahrady s jehličnany a evergreeny zachovávají stále stejnou uniformně zelenou fasádu a tam, kde se v sezoně pěstují letničky a zelenina, zůstávají pod sněhem jen zryté hrobečky syrové hlíny.
Rostliny, které jsou v našich klimatických podmínkách jednoleté, mají maximálně roční životní cyklus, spíše však ještě kratší, pouhou sezonu. Rok co rok se pěstují ze semínek, a pokud jim klimatický průběh roku nesvědčí a podaří se získat málo semen, ovlivní to i další sezonu – kvalitou a kvantitou osiva.
Snad právě díky omezenému životnímu horizontu tyto rostliny většinou vyžadují ke zdárnému růstu plné slunce a vynikají kurážnou barevností květů a rozmanitostí plodů. Někdy se ovšem jedná o původně exotické rostliny, které v teplejších krajích žijí déle a přinášejí k nám sezonní módní výstřelky subtropické či tropické barevnosti. Některé jednoleté rostliny mají nadzemní či podzemní jedlé části, které nazýváme zeleninou.
Zeleninové zahrady vyžadují chráněnou polohu a dobře zpracovanou půdu. Ideální jsou jižně orientované pozemky chráněné zdmi – vzniká zde příznivé mikroklima a podmínky pro snadnější kontrolu rostlinných škůdců. Tento předpoklad splňuje pozemek barokní zámecké zahrady v rakouském Schilternu, kde sídlí pozoruhodný projekt Arche Noah (Archa Noemova) zaměřený na zachování biodiverzity, rozmanitosti jedlých rostlin – zeleniny, ovoce, bylinek a koření. Zahrada je strukturovaná podél zachované původní centrální osy mezi zámkem a zahradním pavilonem a s trochou nadsázky si ji lze představit jako plující loď s podivuhodným nákladem laskomin, který předčí i ty nejdivočejší vegeteriánské sny. Při podzimní návštěvě obzvláště upoutají barevně i tvarově výrazné plody paprik, rajčat a tykvovivých rostlin, plody popínavé mexické okurky (Melothria trilobata) a ačokči (Cyclanthera pedata), jakož i staré odrůdy jablek pěstované v sadu u zahradního pavilonu, jenž uvnitř skrývá iluzionistické historické fresky a obsáhlou knihovnu, která zve k posezení.
V druhém plánu zaujme nenápadná, leč dokonalá údržba celé zahrady, obchod s bohatým sortimentem neobvyklých rostlin prvotřídní kvality a množství semen, která jsou v průhledných nádobách vystavena u záhonů s jednotlivými rostlinami i na prodej v sáčcích v obchodě. Na zachování celé škály semínek a hlíz se vzhledem k prostorové náročnosti podílí nejen pracovníci Archy, ale i dobrovolníci, kteří například pěstují na svých pozemcích některé odrůdy brambor. Tato loď pluje pod vlajkou ekologického pěstování a zdá se, že zde vše společně vzkvétá v dokonalé harmonii – původní evropské i dříve či později dovezené zámořské druhy. V předkolumbovských dobách by však v Evropě taková zahrada existovat nemohla, sortiment rostlin byl mnohem omezenější.
Cestovatelé ze zámoří přiváželi kromě zlata a dalších vzácných surovin také neméně cenné exempláře exotického zvířectva a rostlinstva. Pro novopečené majitele byly znakem společenského postavení, předmětem chlouby i žádoucím objektem zobrazení. Vrcholným obdobím přílivu nových rostlin do Evropy, především do velké Británie, byla doba vlády královny Viktorie. Některé dovezené rostliny časem prodělaly proměnu ze vzácné lahůdky v potravu chudých (brambory) či ze vzácných exemplářů v obtížně vyhubitelný plevel (u nás například křídlatka, bolševník, invazivní Rhohodendron ponticum ve Velké Británii, v teplejších evropských zemích komule – tzv. motýlí keř atd.). Především ve Velké Británii a Nizozemsku, ale i v Německu, ve Francii a v dalších evropských zemích se celé generace zahradníků věnovaly a věnují pěstění a šlechtění nejžádanějších cizokrajných rostlin – kamélií, pěnišníků, azalek, tulipánů a dalších cibulovin, citrusů či exotických dřevin.
Některé „cizinky“ se obtížně přizpůsobují novým podmínkám, ale jiné se rychle adaptují a v novém prostředí, kde nemají přirozené nepřátele, prosperují více, než je záhodno. A tak zahradníci na jedné straně pěstují cizokrajné rostliny, z nichž některé se staly v nových podmínkách invazivními, a na druhé straně zachraňují ve jménu biodiverzity ohrožené místní druhy a odrůdy, které jsou z různých důvodů vytlačovány.
Ať se jedná o místní, dovezené, původní či vyšlechtěné rostliny, jejich semena jsou vzácným artiklem, neboť v současných nepředvítatelných podmínkách není nikdy jisté, jakých semen může být v případě klimatické či jiné pohromy nedostatek. Banky rostlinných semen jsou stejným, ne-li větším, národním i nadnárodním bohatstvím jako finanční kapitál. Správně uchovaná semena přetrvají i jadernou katastrofu a za příhodných podmínek pak mohou vyklíčit s energií srovnatelnou s dělením atomového jádra.
Tato symbolika regenerace, obnovy, obrody, znovuzrození a proměny, jimž předchází zánik, je podstatou mýtu o Persefoně (Koré), dceři bohyně plodnosti Démétér. Persefona unesená bohem podsvětí Hádem pojedla v jeho říši jadérka granátového jablka, jež bylo symbolem manželství, a stala se Hádovou ženou. Kdo jednou něco v podsvětí snědl, nemohl se už vrátit mezi živé, ale zoufalá a rozzlobená Déméter seslala na zem neúrodu, a tak Zeus s Hádem vyjednal, že Persefona zůstane jeho manželkou a bude s ním setrvávat tři měsíce, ale po zbytek roku bude se svou matkou. Tato úmluva je odrazem ročního cyklu. V zimě Deméter truchlí po své dceři a s ní i celá příroda. Všechny možnosti, různorodost a rozmanitost budoucnosti jsou zkomprimované v maličkých čipech, jejichž potenciál se rozvine na jaře – při opětovném shledání matky s dcerou.
Za dlouhé zimy, kdy venku leží sníh, a člověk, není-li zrovna nadšeným příznivcem zimních sportů, závidí medvědům zimní spánek, si jde obtížně představit, že může existovat zahrada plná květů a plodů. Nezbývá než zasít semínka a čekat, co s nich vzejde.
Touha jak semínko,
co v zemi bojuje,
věří, že když se přimluví,
nakonec najdou jej.
Neví, kde vyraší,
netuší jak a kdy,
tak vytrvalé musí být,
než slunce uvidí.
(Báseň č. 1255, Emily Dickinsonová)