Postupim je živou učebnicí moderních evropských i světových dějin, historii zahradního umění nevyjímaje. Město s osobitou atmosférou je díky směsi nejrůznějších dobových i kulturních vlivů protkáno zahradami, parky a vodními plochami, které po pádu Berlínské zdi opět tvoří postupimskou kulturní krajinu. „Pruská Arkádie“ je městem pro milovníky zahrad. Nabízíme pár zastavení, která zdaleka nezahrnují všechny postupimské zahradní zajímavosti.
Opuštěné „středověké Pompeje“ – vesnice Ninfa, zasazená do dramatické krajiny hor a jezer, tvoří rámec rozlehlé zahrady v italsko-anglickém stylu, kterou ve 20. století vytvořily tři generace šlechtického rodu Caetaniů. Jedinečné klimatické podmínky umožňují pěstování nezvyklých kombinací rostlin z celého světa v romantickém prostředí ruin. K zahradě přiléhá formálně komponovaná citrusová zahrada z 18. století, […]
Zahradě u vily vídeňského secesního architekta Otto Wagnera dominuje nymfeum s pestrobarevnými mozaikami, sochami a zdobným pavilonem od Ernsta Fuchse. Na zahradu se stříhanými keři volně navazuje svažitý park. Ve vile sídlí soukromé muzeum malíře Ernsta Fuchse.
Proměnlivé struktury a tvary rostlin v zahradě významné britské sochařky Barbary Hepworth v průběhu celého roku vizuálně komunikují s plastikami. Osobitá atmosféra zahrady a ateliéru v přímořském letovisku St. Ives, kde umělkyně žila, tvořila a nešťastnou náhodou zemřela.
Ruský šlechtic, malíř Peter Wolkonsky vytvořil postmoderní zahradu inspirovanou různými evropskými styly (především francouzským, anglickým a italským), s pozoruhodnými kombinacemi výrazných a vzácných rostlin.
Sochařka Niki de Saint-Phalle vytvořila z keramických a skleněných mozaik a zrcátek sochy představující jednotlivé karty velké arkány tarotu. Kruhová arkáda, fontány, vyhlídky do okolní krajiny, meditační zákoutí, kaplička věnovaná sochařčinu zesnulému muži Jeanu Tinguelymu, sochařčin atelier v nitru sochy Císařovny, která vévodí celému komplexu zasazenému do toskánské krajiny.
Zahrada a park na břehu moře u romantického zámku postaveného jako hnízdečko lásky arcivévody Maxmiliána Habsburského a jeho choti Charlotty. Vyhlídky na záliv u Terstu, terasy s květinovou výsadbou, pergoly, v parku dochovány stromy zasazené podle arcivévodova výběru.
Krajinářský park u řeky Ilm, na jehož vzniku se významně podílel Johann Wolfgang Goethe. V blízkosti básníkův domek s květinovou zahradou. Jako součást historického centra Výmaru je park i Goethův domek na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.
Květinová zahrada s oblázkovými mozaikami a kamennými objekty u zahradního domku Johanna Wolfganga Goetha, jenž zahradu sám založil. Výhled do parku, na jehož vzniku se Goethe významně podílel. Zahrada s domkem i park jsou jako součást historického centra Výmaru na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Zahrada přiléhající k bývalému opatství, kde průkopník fotografie H. Fox Talbot objevil fotografický proces negativ—pozitiv. Původní viktoriánská růžová zahrada byla zrekonstruována za pomoci Talbotovy fotografie, na počest jeho botanických zájmů nově vznikla též botanická zahrada se skleníkem, dále též růžová zahrada a jablečný sad. Přilehlý park je považován za dílo slavného krajinářského architekta Lancelota „Capability“ […]