Novou postupimskou zahradu v duchu dobových ideálů návratu k přírodě nechal v letech 1786 až 1791 vybudovat Fridrich Vilém II. mezi břehy dvou jezer. Architektonicku dominantou je Mramorový palác na břehu jezera, další zahradní stavby (oranžerie, pyramida) nesou zednářskou a alchymistickou symboliku. Některé významnější stavby jsou obklopeny formálními květinovými zahradami, které kontrastují s celkovým přírodním […]
Rozsáhlý zahradní areál, na nějž plynule navazuje postupimská botanická zahrada, park Charlottenhof a zahrady Nového paláce (Neues Palais), původně nechal vybudovat Fridrich II. Veliký. Jádrem zahrady je terasovitá vinice, k dalším významným prvkům patří rozlehlá oranžerie, sicilská, severská a holandská zahrada, pruské Marly a římské lázně. Sanssouci a postupimsko-berlínský zahradní komplex je na seznamu světových […]
Součástí zámeckého parku z počátku 19. století je jezírko, skleník a růžová zahrada s fontánou. Na jihu i na severu park plynule přechází do volného lesního porostu. Dominantou jižní části je empírový lovecký pavilon, na severu na park navazuje malebné Babiččino údolí s historickými stavbami upomínajícími na dílo Boženy Němcové Babička, které se zde odehrává, […]
Lednicko-valtický areál, krajinářské dílo evropského významu, je zařazen do seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. Na formálně členěnou zámeckou zahradu s nejstarším skleníkem s litinovou konstrukcí na evropském kontinentu navazuje rozlehlý krajinářský park s četnými stavbami a vodními plochami.
Postupim je živou učebnicí moderních evropských i světových dějin, historii zahradního umění nevyjímaje. Město s osobitou atmosférou je díky směsi nejrůznějších dobových i kulturních vlivů protkáno zahradami, parky a vodními plochami, které po pádu Berlínské zdi opět tvoří postupimskou kulturní krajinu. „Pruská Arkádie“ je městem pro milovníky zahrad. Nabízíme pár zastavení, která zdaleka nezahrnují všechny postupimské zahradní zajímavosti.
Zahrady obklopující rokokový zámek na jižní straně končí dvěma oranžeriemi se staletými exempláři exotických rostlin. Bludiště, jezírko, čínská zahrada, v parku hřbitov svobodných urozených dam.
Zahrada, původně inspirovaná holandským vlivem, byla částečně přetvořena v pozoruhodnou ukázku čínského stylu anglických zahrad 18. století dle Williama Chamberse. Jedna z nejdelších oranžerií v Evropě s kolekcí citrusů a středomořských rostlin, na přelomu května a června rozkvétá dlouhá pěnišníková alej.
Součást rozsáhlé krajinné úpravy koncipované anglofilním knížetem Leopoldem III. z Anhalt-Dessau v duchu anglických krajinářských parků. Park se zámečkem vybudovaný pro jeho choť Louisu má tradiční prvky anglických zahrad 18. století – vodní plochy, můstek, umělou jeskyni a mytologické sochy. V oranžerii je v současné době restaurace, park sousedí s chatovou zahrádkářskou kolonií.
Rozlehlé zahrady vídeňského císařského paláce nabízejí nejen velkolepé, perfektně udržované barokní jádro s velkým parterem, sochami a fontánami, ale též celou řadu dalších zajímavostí a míst s komornější atmosférou, například palmový skleník, oranžerii, rozárium, botanickou zahradu a partii s labyrinty a bludištěm. Palácové zahrady jsou zařazeny na seznam památek Světového dědictví UNESCO.
Rozsáhlý zahradní komplex, v 90. letech 20. století díky úsilí Tima Smita zachráněný před zkázou a zapomněním. Různé zahradní prvky – od zahrady italského typu přes užitkové zahrady a skleníky až po subtropickou „džungli“. Zakonzervovaný stav zahradního nářadí, techniky a zázemí z období kolem první světové války, kdy zahradníci narukovali do armády.